Archiv rubriky: Ekonomika

HDP očima laika


Co je vlastně HDP

Definice HDP (GDP) je velice jednoduchá, jedná se o hodnotu materiálních a nemateriálních věcí v daném čase a na daném místě (tedy v konkrétním státě), z těchto hodnot je pak zobrazována ekonomika příslušné země, v některých případech se dá přepočítat i na jednoho obyvatele.
tovární budova.jpg

Jak jsme na tom v České republice nyní

Za poslední čtvrtletí jsou na tom Čechy velice slušně, hrubý domácí produkt dosáhl téměř čtyř a půl procenta. Příčinou jsou především investované částky, což je v přímé souvislosti s poptávkou, ale také nízká inflace. Tomuto vzrůstajícímu tempu však brání nedostatek pracovních sil (paradoxem oproti tomu je nízká nezaměstnanost). Dobře je na tom ekonomika, i co se týká výstavby, ať už pro účely komerční nebo bytové. Jako pozitivní zpráva se dá označit i to, že v současné době máme nejnižší možnou nezaměstnanost v historii za posledních dvacet let. Vyšší platy (bohužel ne ve všech odvětvích, tak jak by si zaměstnanci zasloužili) také mají za důsledek to, že rodiny více utrácí, to vše pozitivně ovlivňuje růst HDP. V současné době bychom na tom měli být lépe než některé ze zemí Evropské unie. Tento kladný trend by mohly narušit pouze vyšší státní výdaje a devalvace, pokud by k tomu došlo, v následujících letech by se růst ekonomiky pozastavil.

V čele všeho je stále průmysl

V Čechách vždy byl a stále je hnacím motorem ekonomiky především průmysl (podílí se jednou třetinou). Nejlépe si vedou podniky zaměřené na výrobu automobilů, strojních a elektronických zařízení.
figurky na šachovnici.jpg

Jak jsme na tom byli v minulosti

Pokud se v číslech moc neorientujete, pro srovnání je zde příklad z minulosti, konkrétně z období zhruba před deseti lety, kdy probíhala krize téměř celý rok. Tehdy klesl hrubý domácí produkt o neuvěřitelných šest procent. Naštěstí tato krize netrvala dlouho a došlo k pozitivnímu obratu.

Investiční pobídky

Investoři, kteří umístí svoji investici na území České republiky, tak mohou získat řadu výhod a podporu od státu v podobě již zmíněných investičních pobídek. Investiční pobídky však nejsou jen pro zahraniční firmy, ale požádat o tuto podporu mohou i firmy české.

Podporované oblasti tvoří:
– zpracovatelský průmysl – zavedení nebo rozšíření výroby v této oblasti
– technologická centra – vybudování nebo rozšíření těchto center
– centra strategických služeb – zde jde zejména o podporu pro centra pro tvorbu softwaru, datová
                                                       centra, centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb a high-tech
                                                       opravárenská centra
věž z mincí
Investiční pobídky v České republice fungují teprve od roku 1997, do té doby zde neexistovala žádná vládní podpora investic. Investiční pobídky lze dělit na přímé a nepřímé, přímé pobídky jsou poskytovány v podobě finanční podpory, nepřímé mají formu fiskálních úlev – daňových, celních či úlev v předpisech.

Investiční pobídky v ČR
– daňové prázdniny (až 10 let)
– převod území za zvýhodněnou cenu
– hmotná podpora na vytvoření nových pracovních míst (50 tisíc/místo)
– hmotná podpora na pořízení majetku (max. 1,5 miliard Kč)
– hmotná podpora na zaškolení zaměstnanců
Pobídky se liší podle investora, jaká je velikost investice, počet vytvořených pracovních míst, zaměření apod.
znak peněž animace
Investiční podmínka
S investičními pobídkami souvisí i investiční podmínka, to jsou jakási kritéria, které investor musí splnit, aby mohl získat investiční pobídku. V České republice je to velikost investice, počet vytvořených pracovních míst a zachování podpořeného majetku a pracovních míst minimálně po dobu pěti let.

Nejvíce u nás investičních pobídek využívají místní české firmy, dále pak firmy z Německa, USA, Japonska, Velké Británie a zemí Beneluxu. A nejvíce žádostí bylo předloženo v automobilovém a strojírenském sektoru.

Globalizace

V rámci globalizace dochází k uvolňování bariér mezinárodního obchodu, tedy rušení kvót, cel a dalších překážek. Dále dochází k uvolňování migrace, toků kapitálů, transferů technologie a zahraničních investic. Dochází také k pronikání zahraničních prvků do jednotlivých ekonomik, zvyšuje se mobilita výrobních faktorů a firem.

Globalizace se projevuje zejména ve sféře zahraničně – obchodní (stěhování výrob tam, kde jsou nejnižší náklady) a finanční (propojování kapitálových trhů).
Zeměkoule na dlani
Výhody globalizace:
– růst produktivity práce
– růst mezinárodního obchodu
– rychlost inovací
– posilování konkurence
– uvolnění historických bariér geografického umístění a vzdálenosti trhů
– sbližování kultur

Nevýhody globalizace:
– kulturní šoky, střet kultur
– zásahy do tradičních společenských struktur
– ztráty pracovních míst
– přesuny výroby do zahraničí
– konkurence levných dovozů
– schopnost přizpůsobení se ekonomik je různá
– obchod s drogami, dětmi, bílým masem

Díky globalizaci došlo ve světovém hospodářstvím k řadě změn. Lze účinněji aplikovat moderní technologie, globálně diverzifikovat výrobu, zkrátil se inovační cyklus a dochází k trvalému snižování nákladů. Došlo k úbytku tradičních výrob a ke snížení lidí pracujících v primárním sektoru (zemědělství) a v sekundárním sektoru (průmysl) a naopak došlo k nárůstu vědeckotechnicky náročných oborů (více se uplatňuje robotizace, pružná automatizace, informační technologie a pronikají do všech fází výrobního procesu) a ke vzestupu terciárního sektoru, tedy služeb.
kontinenty na zlaté
Více se rozmáhá outsourcing, což znamená, že firma některé své činnosti svěří za úplatu jiné společnosti a nemusí je tak vykonávat sama, outsourcing má vést zejména ke snížení nákladů.

Dochází ke stírání hranic států i korporací a to jak geograficky, tak také právně.  Jednou z hlavních složek globalizace je přesun výroby do zemí s levnou pracovní silou, což má negativní vliv, jak na země kam firmy vstupují, protože dochází k vykořisťování pracovníků a v rozvinutých zemích zase způsobuje úbytek pracovních míst.

Ekonomika Indie

Indie je druhou nejlidnatější zemí planety a počet obyvatel se neustále zvyšuje, očekává se, že v budoucích pár letech překoná i dosud dominující Čínu. Indická ekonomika se řadí mezi nejrychleji rostoucí na světě a vedle Číny se tak stává dalším světovým megatrhem.
vlajka Indie
Velký vliv na rozvoj Indie měla zejména Indira Gándhóvá, která se zasadila o fungování tržního mechanismu v ekonomice a také došlo k omezení kontrol a regulací a Mánmóhán Singh, který vyvedl zemi z finanční krize. Došlo k uvolnění celních bariér, k postupné privatizaci státních podniků, k rozvoji kapitálového trhu a k redukci počtu průmyslových oborů vyhrazených veřejnému vlastnictví.

Centrálně plánová ekonomika se tak změnila v ekonomiku otevírající se světovému hospodářství a mezinárodnímu trhu.
V Indii dominuje zejména sektor služeb a nikoliv těžební a zpracovatelský průmysl, jak by se dalo očekávat.
pracovník call-centra
Důvody toho jsou:

– velký počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků technického směru, kteří ovládají anglický jazyk (anglický jazyk je spolu s hindštinou v Indii úředním jazykem, přesto zde najdeme velkou řadu dalších nářečí)
– postupující globalizace a s tím související outsourcing
– rigidní pracovní trh – ve zpracovatelském a těžebním průmyslu nemohou zaměstnavatelé propustit zaměstnance bez souhlasu místná vlády, ve službách toto nehrozí.
V Indii se rozmáhá zejména outsourcing služeb z USA a vznikají tady call centra, to má za následek vytvoření silné střední vrstvy.
idniské žena na poli
Překážky rozvoje indické ekonomiky
– zaostalost venkova – žije zde 70% obyvatelstva a 50% z nich pracuje v zemědělství
– náboženské konflikty – zejména „krvavý rozvod“ s Pákistánem, kde dodnes probíhají zahraniční střety
– zaostávající dopravní infrastruktura
– výpadky elektrické energie
– systém kast – i když byl přijat zákon na odstranění diskriminace a zrušení kast, dodnes není
                            dodržován a lidé jsou do kast rozděleni