Archiv rubriky: Ekonomika

Ekonomika Indie

Indie je druhou nejlidnatější zemí planety a počet obyvatel se neustále zvyšuje, očekává se, že v budoucích pár letech překoná i dosud dominující Čínu. Indická ekonomika se řadí mezi nejrychleji rostoucí na světě a vedle Číny se tak stává dalším světovým megatrhem.
vlajka Indie
Velký vliv na rozvoj Indie měla zejména Indira Gándhóvá, která se zasadila o fungování tržního mechanismu v ekonomice a také došlo k omezení kontrol a regulací a Mánmóhán Singh, který vyvedl zemi z finanční krize. Došlo k uvolnění celních bariér, k postupné privatizaci státních podniků, k rozvoji kapitálového trhu a k redukci počtu průmyslových oborů vyhrazených veřejnému vlastnictví.

Centrálně plánová ekonomika se tak změnila v ekonomiku otevírající se světovému hospodářství a mezinárodnímu trhu.
V Indii dominuje zejména sektor služeb a nikoliv těžební a zpracovatelský průmysl, jak by se dalo očekávat.
pracovník call-centra
Důvody toho jsou:

– velký počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků technického směru, kteří ovládají anglický jazyk (anglický jazyk je spolu s hindštinou v Indii úředním jazykem, přesto zde najdeme velkou řadu dalších nářečí)
– postupující globalizace a s tím související outsourcing
– rigidní pracovní trh – ve zpracovatelském a těžebním průmyslu nemohou zaměstnavatelé propustit zaměstnance bez souhlasu místná vlády, ve službách toto nehrozí.
V Indii se rozmáhá zejména outsourcing služeb z USA a vznikají tady call centra, to má za následek vytvoření silné střední vrstvy.
idniské žena na poli
Překážky rozvoje indické ekonomiky
– zaostalost venkova – žije zde 70% obyvatelstva a 50% z nich pracuje v zemědělství
– náboženské konflikty – zejména „krvavý rozvod“ s Pákistánem, kde dodnes probíhají zahraniční střety
– zaostávající dopravní infrastruktura
– výpadky elektrické energie
– systém kast – i když byl přijat zákon na odstranění diskriminace a zrušení kast, dodnes není
                            dodržován a lidé jsou do kast rozděleni

Investiční pobídky

Investoři, kteří umístí svoji investici na území České republiky, tak mohou získat řadu výhod a podporu od státu v podobě již zmíněných investičních pobídek. Investiční pobídky však nejsou jen pro zahraniční firmy, ale požádat o tuto podporu mohou i firmy české.

Podporované oblasti tvoří:
– zpracovatelský průmysl – zavedení nebo rozšíření výroby v této oblasti
– technologická centra – vybudování nebo rozšíření těchto center
– centra strategických služeb – zde jde zejména o podporu pro centra pro tvorbu softwaru, datová
                                                       centra, centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb a high-tech
                                                       opravárenská centra
věž z mincí
Investiční pobídky v České republice fungují teprve od roku 1997, do té doby zde neexistovala žádná vládní podpora investic. Investiční pobídky lze dělit na přímé a nepřímé, přímé pobídky jsou poskytovány v podobě finanční podpory, nepřímé mají formu fiskálních úlev – daňových, celních či úlev v předpisech.

Investiční pobídky v ČR
– daňové prázdniny (až 10 let)
– převod území za zvýhodněnou cenu
– hmotná podpora na vytvoření nových pracovních míst (50 tisíc/místo)
– hmotná podpora na pořízení majetku (max. 1,5 miliard Kč)
– hmotná podpora na zaškolení zaměstnanců
Pobídky se liší podle investora, jaká je velikost investice, počet vytvořených pracovních míst, zaměření apod.
znak peněž animace
Investiční podmínka
S investičními pobídkami souvisí i investiční podmínka, to jsou jakási kritéria, které investor musí splnit, aby mohl získat investiční pobídku. V České republice je to velikost investice, počet vytvořených pracovních míst a zachování podpořeného majetku a pracovních míst minimálně po dobu pěti let.

Nejvíce u nás investičních pobídek využívají místní české firmy, dále pak firmy z Německa, USA, Japonska, Velké Británie a zemí Beneluxu. A nejvíce žádostí bylo předloženo v automobilovém a strojírenském sektoru.

Globalizace

V rámci globalizace dochází k uvolňování bariér mezinárodního obchodu, tedy rušení kvót, cel a dalších překážek. Dále dochází k uvolňování migrace, toků kapitálů, transferů technologie a zahraničních investic. Dochází také k pronikání zahraničních prvků do jednotlivých ekonomik, zvyšuje se mobilita výrobních faktorů a firem.

Globalizace se projevuje zejména ve sféře zahraničně – obchodní (stěhování výrob tam, kde jsou nejnižší náklady) a finanční (propojování kapitálových trhů).
Zeměkoule na dlani
Výhody globalizace:
– růst produktivity práce
– růst mezinárodního obchodu
– rychlost inovací
– posilování konkurence
– uvolnění historických bariér geografického umístění a vzdálenosti trhů
– sbližování kultur

Nevýhody globalizace:
– kulturní šoky, střet kultur
– zásahy do tradičních společenských struktur
– ztráty pracovních míst
– přesuny výroby do zahraničí
– konkurence levných dovozů
– schopnost přizpůsobení se ekonomik je různá
– obchod s drogami, dětmi, bílým masem

Díky globalizaci došlo ve světovém hospodářstvím k řadě změn. Lze účinněji aplikovat moderní technologie, globálně diverzifikovat výrobu, zkrátil se inovační cyklus a dochází k trvalému snižování nákladů. Došlo k úbytku tradičních výrob a ke snížení lidí pracujících v primárním sektoru (zemědělství) a v sekundárním sektoru (průmysl) a naopak došlo k nárůstu vědeckotechnicky náročných oborů (více se uplatňuje robotizace, pružná automatizace, informační technologie a pronikají do všech fází výrobního procesu) a ke vzestupu terciárního sektoru, tedy služeb.
kontinenty na zlaté
Více se rozmáhá outsourcing, což znamená, že firma některé své činnosti svěří za úplatu jiné společnosti a nemusí je tak vykonávat sama, outsourcing má vést zejména ke snížení nákladů.

Dochází ke stírání hranic států i korporací a to jak geograficky, tak také právně.  Jednou z hlavních složek globalizace je přesun výroby do zemí s levnou pracovní silou, což má negativní vliv, jak na země kam firmy vstupují, protože dochází k vykořisťování pracovníků a v rozvinutých zemích zase způsobuje úbytek pracovních míst.